Těžební projekty

GSJV, jižní Gobi, Mongolsko

Gurvan Saihan Joint Venture (GSJV) je společný podnik Uranium Industry a mongolské statní společnosti Mon-Atom, který již od roku 1994 provádí průzkum a rozvoj uranových ložisek v regionu jižní Gobi v Mongolsku. V současné době GSJV náleží 4 uranová ložiska se 4 těžebními licencemi a celkovými odhadovanými zásoby uranu 94m lb U3O8. Pokračují tu práce na zahájení zkušebního provozu pro dvě nejvíce rozpracovaná ložiska.

Společný podnik Gurvan Saihan


V listopadu 2015 česká společnost Uranium Industry, a.s. (UI) odkoupila od kanadské společnosti Denison Mines Corp. 85% podíl ve společnosti Gurvan Saihan (GSJV). Společný podnik GSJV byl založen již v roce 1994 a původně Denison Mines Corp. vstoupila do projektu se 70% podílem, kde mongolská vláda vlastnila 15 % a ruská průzkumná společnost Geologorazvedka vlastnila také 15 %. V roce 2011 spol. Denison Mines odkoupila 15% podíl Geologorazvedky a stala se vlastníkem 85% podílu v GSJV. V souladu s mongolským zákonem o jaderné energetice (Mongolian Nuclear Energy Law) z roku 2009 musí být po obdržení těžebních licencí 19% podíl ve společném podniku převeden na Mon-Atom LLC, mongolskou státní společnost, která je držitelem akcií v GSJV. Tím pádem bude konečná vlastnická struktura takováto: 66% podíl bude mít Uranium Industry a 34% podíl Mon-Atom.


GSJV vznikla v roce 1994 s cílem provést průzkmné práce a následný rozvoj uranových ložisek v sedimentárních horninách regionu jižní Gobi v Mongolsku. Původně GSJV obdržela pět průzkumných lokalit a v důsledku vymezení perspektivních lokalit se majetek GSJV, pořízený UI, skládal ze 4 průzkumných licencí. Po splnění všech požadavků mongolských autorit v září 2016 byly tyto průzkumné licence přeměněné na těžební licence pro lokality Hairhan, Haraat, Gurvansaihan a Ulziit s celkovou těžební plochou 28 490 hektarů.


Geologické podmínky


Geologická stavba Mongolska je tvořena převážně orogenní koláží subdukčních a akrečních terénů, které sahají od Uralského pohoří až ke Korejskému poloostrovu. Sedimentární a vulkanické terény této orogenní koláže byly pronikány bazickými a kyselými plutony kambrického až mezozoického stáří.


Křídové a mladší pánve leží diskordantně na komplexech basementu. Vznik těchto bazénů se interpretuje jako důsledek tektonického prostředí vnitrokontinentální extenze typu „back-arc basins“. Tyto bazény byly v období Jury a Křídy zaplněny klastickými erozivními sedimenty. Horniny krystalinického podloží (basementu) se zvýšenými obsahy uranu jsou považovány za zdroje uranu, který byl mobilizován během zvětrávacích a hydrogenních procesů a následně koncentrován v redukčním prostředí v sedimentárních bazénech.


Ložiska uranu se vyskytují na rozhraní redukčních a oxidačních komplexů a tvoří deskovité a zavinuté systémy v pískovcích a prachovcích (aleurolitech) a jsou většinou spojeny s horninami bohatými na organické zbytky.


Předešlé práce


Počáteční průzkumné práce uranových rud probíhaly za časů geologických expedic, kdy ještě existoval Sovětský svaz. Průzkumné cíle GSJV, stanovené během ranních průzkumných prací, prokázaly příznivé charakteristiky sedimentárních ložisek. Prvotní průzkumné metody zahrnovaly gamma-spektrometrii a intenzivní vrtné práce za účelem zjištění stratigrafických a mineralizačních podmínek a vytyčení oblasti mineralizace.


Ložiska uranu byla nalezena ve všech čtyřech licencovaných oblastech GSJV. Celkem bylo od zahájení vrtných prací provedeno přibližně 430 000 metrů jádrových vrtů. Z toho přibližně 390 000 metrů bylo navrtáno v oblasti čtyř těžebních licencí: Hairhan, Haraat, Gurvan Saihan a Ulziit.


V roce 2009 byla na základě historicky stanovených zásob ložisek Hairhan a Haraat připravena technická zpráva o výši odhadovaných uranových rezerv v souladu s Kanadským standardem NI 43-101. Na základě pokračování ve vrtných pracích byl tento report upraven v souladu se standardy NI 43-101 v roce 2011 pro Hairhan a v roce 2013 pro Haraat.


Jednou z podmínek pro získání těžebních licencí je registrace zásob uranových rud dle mongolských standardů na odpovídajícím Mongolském úřadu minerálních rezerv (MRAM). Registrace byla provedena v roce 2009 pro ložiska Hairhan a Haraat a v roce 2012 pro Gurvansaihan a Ulziit. Dále byly pro všechna 4 ložiska vypracovány analýzy vlivu na životní prostředí a studie proveditelnosti v souladu s požadavky mongolské legislativy pro udělení těžebních licencí.


V průběhu práce na projektech GSJV byly provedeny ISR pilotní testy na ložiskách Hairhan a Haraat. Tyto testy potvrdily, že je zde vhodné použít těžební metodu ISR (in situ recovery). Bez ohledu na to, že na ložiskách Gurvansaihan a Ulziit ISR pilotní testy provedeny nebyly, jsou tyto dvě oblasti také vhodné pro použití těžební metody ISR z hlediska geologických a hydrologických vlastností těchto lokalit.


Jednou z podmínek pro získání těžebních licencí je registrace zásob uranových rud dle mongolských standardů na odpovídajícím Mongolském úřadu minerálních rezerv (MRAM). Registrace byla provedena v roce 2009 pro ložiska Hairhan a Haraat a v roce 2012 pro Gurvansaihan a Ulziit. Dále byly pro všechna 4 ložiska vypracovány analýzy vlivu na životní prostředí a studie proveditelnosti v souladu s požadavky mongolské legislativy pro udělení těžebních licencí.


V průběhu práce na projektech GSJV byly provedeny ISR pilotní testy na ložiskách Hairhan a Haraat. Tyto testy potvrdily, že je zde vhodné použít těžební metodu ISR (in situ recovery). Bez ohledu na to, že na ložiskách Gurvansaihan a Ulziit ISR pilotní testy provedeny nebyly, jsou tyto dvě oblasti také vhodné pro použití těžební metody ISR z hlediska geologických a hydrologických vlastností těchto lokalit.


Potenciál


Průzkumné práce na ložiskách Hairhan, Haraat a Gurvansaihan dosáhly pokročilého stadia. Nedávno nalezené ložisko Ulziit vykazuje podstatnou mineralizační přítomnost a bylo dostatečně prozkoumáno pro zahájení předtěžebních prací.

Některé dodatečné průzkumné cíle v těchto ložiskách zatím nebyly naplno vyhodnoceny. Stojí za povšimnutí další potenciální rezervy, jelikož reprezentují úplnější obrázek dostupných těžebních zásob celého projektu.




Budoucí plánované práce


Při spolupráci s NAC KazAtomProm, na základě Memoranda o spolupráci podepsaného v prosinci 2016, pokračují práce na aktualizaci studie proveditelnosti projektu s cílem implementace technologií, znalostí a zkušeností našeho nového strategického partnera pro dosažení celosvětově konkurenčně schopných a ekonomicky výhodných podmínek, podobných jako v Kazachstánu, s ohledem na geologickou lokalitu a plánovanou infrastrukturu.


Hairhan a Haraat jsou nejpokročilejší projekty GSJV a jsou připravené k dalšímu rozvoji. Předpokládaný termín zahájení zkušebního provozu je konec roku 2017 a přechod na průmyslovou výrobu je naplánován na konec roku 2018.


Paralelně na ložisku Haraat pokračují práce na vyhodnocení možnosti použití těžebních metod otevřeného způsobu (open-pit nebo heap leaching) oznámených rezerv, které mají příznivé geologické podmínky a nacházejí se blízko zemního povrchu.


Minerální rezervy ložiska Gurvan Saihan jsou podrobně kvantifikované, dodatečné vrtné práce mohou být provedeny v případě potřeby změny jejich kategorizace.


V posledních letech byl při práci na ložisku Ulziit vedle vyhodnocených zásob nalezen nový trend, který vyžaduje dodatečné průzkumné práce pro navýšení stávajících hlášených rezerv. S ohledem na prozkoumaný tvar a hranice uranové mineralizace, příznivou geologickou stavbu a podmínky lze předpokládat, že ložisko Ulziit obsahuje značně větší uranové zásoby, než jaké byly stanoveny.

Související projekty
West-1, severozápad Mongolska

West-1 je rozsáhlá perspektivní průzkumní oblast o ploše 29 000 km2 v severozápadní části Mongolska a je oblasti společného zájmu Uranium Industry a Mon-Atomu. V rámci geologického průzkumu metodou POISK byly zde identifikované 3 perspektivní lokality uranových nalezišť s celkovými prognózovanými rezervy 118 000 t U. Pro pokračování dalšího průzkumu se připravuje vydání třech průzkumných licencí.

Více
Kholboo, jihovýchod Mongolska

Mon-Czech Uranium LLC, společný podnik Uranium Industry a Mon-Atom, obdržel v roce 2015 průzkumní licenci na perspektivní uranovou lokalitu Kholboo v jihovýchodní časti Mongolska. Celková rozloha licencované oblasti je 23 801,22 hektar a prognózní zásoby dosahují 25 300 t uranu (čistý metal).

Více